Časté jazykové chyby v písemných pracích

 Máte-li nějaké náměty, co by tu mělo být, určitě mi napište!
 Ing. Miroslav Svoboda
   
  Mezera před znakem procent - %
Je velký rozdíl mezi tím, když napíšete "5 %" a "5%". První výraz se čte "pět procent", zatímco druhý výraz se čte "pětiprocentní", případně "pětiprocentně".
  Skloňování člověka šlechtického - s "von" (případně "de") + skloňování cizích jmen + skloňování odkazů na literaturu
Má-li někdo ve jménu "von", znamená to "z", tedy odkud je. Takže stejně jako píšeme "Jakoubek ze Stříbra" a "bez Jakoubka ze Stříbra", měli bychom psát "Ludwig von Mises" a "bez Ludwiga von Mises", a nikoli "bez Ludwiga von Misese". Na druhou stranu, někdy v onom "von" či "de" apod. necítíme jeho původní úlohu, a pak není chybou skloňovat i příjmení. Takže napíšete-li "bez Ludwiga von Misese", není to špatně. (Více zde.)
Mimochodem, místních jmen se to týká stejně: takže podle logiky věci je správně "přijel jsem z Ria de Janeiro", připouští se ovšem i "přijel jsem z Ria de Janeira" nebo "přijel jsem z Rio de Janeira". (Více zde.)
Někteří studenti dělají chybu, i když ve jménu žádné "von" není - klasickou chybou je "práce od Gary Beckera" namísto "práce od Garyho Beckera". Pozor na to, stejně jako nezapomeňte lidská jména skloňovat, tvoří-li odkaz na literaturu. Je chybou psát "o čemž se lze dočíst v Salop (1979)", správně je "o čemž se lze dočíst v Salopovi (1979)".
  Velké, nebo malé písmeno v názvu vědeckých škol?
Určitě malé. Takže nepíšeme "Rakouská ekonomická škola", nýbrž "rakouská ekonomická škola". Nejde totiž o žádný oficiální název nějaké organizace (ledaže byste psali o nějaké rakouské vysoké škole, která se jmenuje "Rakouská ekonomická škola"...).
  Velké, nebo malé písmeno ve jménu příslušníků vědeckých škol?
Určitě malé. Takže nepíšeme "Rakušan", nýbrž "rakušan". Nejde totiž o žádnou národnost! Je to stejné jako rozdíl mezi "Pražanem" (obyvatelem Prahy) a "pražanem" (příslušníkem umírněného křídla v husitském hnutí).
  Velké, nebo malé písmeno v názvu katedry?
Spíše malé. Jak praví Pravidla: "Označení méně samostatných (nebo příležiostných) orgánů, výborů, komisí, méně významných složek a pracovišť institucí a závodů se píšou častěji s písmenem malým (v oficiálním označení pak často stojí na druhém místě, až za názvem instituce organizačně nadřazené)...".
Mělo by tedy být častější psát "katedra ekonomie Národohospodářské fakulty VŠE", případně "Národohospodářská fakulta VŠE, katedra ekonomie".
  Kde se píše číslice poznámky pod čarou?
Na rozdíl od angličtiny se v češtině píše téměř vždy až po interpunkčním znaménku. Tedy píšeme "jak praví Rothbard,7 krizi způsobil FED", a nikoli "jak praví Rothbard7, krizi způsobil FED".
Výjimkou jsou případy, kdy chcete zdůraznit, že poznámka pod čarou patří pouze k danému slovu, a ne k delší části věty. Například napíšu-li "správné vysvětlení hospodářského cyklu podali Mises a Hayek.3", pak se příslušná poznámka bude asi vztahovat k nějakému dílu, které tvrdí, že "správné vysvětlení hospodářského cyklu podali Mises a Hayek" (třeba Jesus Huerta de Soto). Ale napíšu-li "správné vysvětlení hospodářského cyklu podali Mises a Hayek3.", pak se příslušná poznámka bude pravděpodobně vztahovat pouze k nějakému zásadnímu dílu Hayekovu (a nikoli Misesovu). To by ale nebylo vůči Misesovi fér :-), takže bych čekal, že napíšete "správné vysvětlení hospodářského cyklu podali Mises2 a Hayek3." a v příslušných poznámkách bude jeden odkaz na Misesovu práci a druhý na Hayekovu práci.
Pro jistotu ještě jeden příklad ze skutečné bakalářské práce: "Další zkoumání reálných dopadů peněz bylo popsáno v kvantitativní rovnici peněz1." - Toto napsal student a je to špatně, protože takto to vypadá, že zdroj, na který odkazuje, se bude vztahovat k pojmu peněz. Jenomže studentova poznámka pod čarou se vztahuje na kvantitativní teorii, a proto měl určitě napsat: "Další zkoumání reálných dopadů peněz bylo popsáno v kvantitativní rovnici peněz.1"
  Ještě jedna věc k poznámkám pod čarou
Poznámka pod čarou se bere jako věta, vždy začíná velkým písmenem a vždy končí tečkou (či podobným interpunkčním znaménkem).
  Kam psát správně uvozovky? Před, nebo za interpunkční znaménko?
Naše otázka se týká pravých uvozovek a je to celkem jednoduché:
1. Je-li v uvozovkách celá věta, pak se uvozovky dají až za interpunkční znaménko: >>Peter Schiff říká: "Dny dolaru jako světové rezervní měny jsou sečteny."<<
2. Totéž platí, i když je citovaná věta prokládaná nějakým uvozovacím textem: >>"Dny dolaru," říká Peter Schiff, "jsou sečteny."<<
3. Jde-li ale jen o část textu, který do věty vkládáte bez uvozující věty, pak jsou pravé uvozovky ještě před interpunkcí: >>Peter Schiff říká, že "dny dolaru jako světové rezervní měny jsou sečteny".<<
  Má být za číslicí kapitoly tečka?
Jde-li o první úroveň číslování, pak ano. Tedy píšeme "2. Druhá kapitola".
Ale ve všech nižších úrovních se tečka na konci nepíše! Tedy píšeme "2.1 Pěkná subkapitola" či "2.1.1 Ještě menší subkapitolka" apod.
  Kde psát čárky ve větě a v souvětí?
To se nedá popsat na dvou řádcích, to si přečtěte Pravidla. Někteří píší čárek málo, jiní zase moc. Ale přitom je to jednoduché a logické! Před odevzdáním práce si buď přečtěte Pravidla, nebo si najděte někoho, kdo vám text opraví.
Když nic jiného, aspoň pište čárku před "a proto", "a tedy" a "a tak"...
No, ale přece jen mi to nedá, abych neupozornil na nejčastější chybu v psaní čárek, třeba se mi povede to vysvětlit. Ta chyba se paradoxně opravdu projevuje tím, že píšete čárky tam, kde nemáte, a naopak nepíšete tam, kde máte. Příčinou je pravděpodobně to, že kladete čárku podle toho, kdy byste v mluveném projevu udělali pauzu. Tak na to zapomeňte a podívejte se na dva příklady:
Příklad 1 - moc čárek: Cituji ze skutečné bakalářské práce: "Čas na vyřízení a převzetí automobilu, předpokládám 20 minut." Proboha proč? Pamatujte si, že čárka odděluje od sebe věty, nebo nějaké souřadné členy, nebo vsuvky, ale toto je přece příklad jednoduché věty, kde na nějakou čárku prostě není prostor. A to se nezmění, i kdybychom tu větu natáhli: "Z důvodu přílišného času potřebného na vyřízení a převzetí automobilu, předpokládám 20 minut." V logice věty se nic nezměnilo, pryč s čárkou!
Příklad 2 - málo čárek: "Na serveru bonus.cz, který jsem zkoumal existuje celá řada typů aukcí s placeným příhozem." Tady je, doufám, situace zřejmá. Podřadná věta v souvětí musí být oddělená čárkami - zde je vložená dovnitř hlavní věty, tak musí být oddělena z obou stran. Řiďte se prostým pravidlem: "Je to souvětí? Ano? Tak musím oddělovat! A je tam někde věta vedlejší? Ano? Tak musí být oddělená čárkou/čárkami!"
  Jak psát "viz"?
Uvědomte si prosím, že "viz" je rozkazovací způsob od "vidět". Proto není důvod za toto slovo psát tečku, není to přece žádná zkratka. (Správně by tedy také mělo následovat slovo ve čtvrtém pádě. Viz koho co! Nicméně podle pravidel se připouští i prvý pád, např.: "...viz strana 7.")
  Je správně "potenciální", nebo "potencionální"? A co další slova na "-iální" vs "-ionální"?
Správnější je "potenciální", nicméně je přípustná i řidší podoba "potencionální". Je celkem jednoduché, jak si odvodit, kde má být "-iální" a kde "-ionální". Podívejte se na slovo, ze kterého je příslušné přídavné jméno odvozeno. Potenciální je od latinského potentia, kdežto racionální je od latinského ratio. Anebo se řiďte poučkou, že kde to jde, dáte "-iální". Teprve tam, kde by se tomu to původní slovo, ze kterého je to odvozeno, "vzpouzelo", dejte "-ionální".
  "Oni ví", anebo "Oni vědí"? Oni "nachází", nebo "oni nacházejí"?
Z mého pohledu jedině: "Oni vědí." Od čeho tu máme jiný tvar pro jednotné číslo (ví) a jiný pro množné číslo (vědí), než abychom je používali? Notabene, když většina Čechů v hovorové řeči používá výraz "věděj" pro množné číslo - to je přece blíž tomu "vědí" než jednotnému "ví", ne?
Totéž platí všude jinde. Proto pište "oni nacházejí", a nikoli "oni nachází", "oni sdílejí", a nikoli "oni sdílí" apod.
  "Samolepící", anebo "samolepicí"?
Opět celkem jednoduchá věc, kde vlastně nechápu, proč lidé dělají chyby. To slovo končící na "-ící" označuje právě probíhající děj, kdežto to slovo končící na "-icí" označuje vlastnost. Takže páska je "samolepicí", protože to má být její vlastnost. Přitom ale lepit vůbec nemusí.
A teď prosím nezačněte vymýšlet konstrukce, proč by mohla být správně i "samolepící páska". Příčina je jen v tom, že ty dva tvary znějí podobně. To vás plete. Kdyby ta dvě slova zněla dostatečně rozdílně, žádnou chybu neuděláte a hádat se nebudete. Nebo snad se vám plete rozdíl mezi slovy "kopací" a "kopající"? Nebo "vrtací" a "vrtající"?
  Můj, tvůj, jeho, její, nebo svůj?
Dnešní Češi jako by slovo "svůj" neměli rádi. Různé nápisy to jen podporují: "Zadejte vaše heslo." Zadržme! Když se přisvojovací zájmeno ve větě vztahuje k tomu, kdo je podmětem (ještě přesněji: agentem :-), pak musíte užít slova "svůj" a basta. Zadejte svoje heslo!
  Dvěma, nebo dvěmi?
Když uslyším říci "dvěmi" nebo "oběmi", otevírá se mi "kudla v kapse"! Z toho asi chápete, který tvar je správně...
  V jakém jazyce psát názvy cizojazyčných prací?
Vyberte si: buď v jazyce, v jakém bylo dílo vydáno, nebo v češtině. Rozhodně ale ne ve třetím jazyce! Je tedy jasnou chybou napsat: "Ludwig von Mises zásadně přispěl k vysvětlení podstaty hospodářského cyklu svým dílem The Theory of Money and Credit (1912)." Proč je to chyba? Protože Mises tehdy vydal dílo "Theorie des Geldes und der Umlaufsmitte". Použít angličtinu v tomto případě by bylo možné použít pouze tehdy, kdybyste chtěli vysloveně odkazovat na nějaké pozdější, anglické vydání.
  Psaní "-ti" u číslic
Tak na to okamžitě zapomeňte. Nepíše se "před 80ti lety", ani "před 80-ti lety", ale jedině "před 80 lety". A není "80tiletý", nýbrž "80letý".
webzdarma.cz